Největší dluh u nás je dopravní infrastruktura

Dopravní infrastruktura je obrovský fenomén dnešní doby. Nikdo nemá nic u nosu, za vším a pořád se musí nějakým způsobem dojíždět.  

V dnešní době nutnosti naprosté mobility člověka, tlaku na efektivnost a totální naplněnost jeho času řeší otázky dopravy neustále každý. Nejvíce samozřejmě v souvislosti s prací. Neznám procenta lidí, kteří pracují mimo domov, a kteří ne, ale je otázkou, zda vůbec člověka z jednoho konce Prahy, jenž pracuje na tom druhém, lze řadit do druhé skupiny. Spíše ne. 

Každý tedy řeší, jak budu do práce dojíždět, jak dlouho mi to bude trvat (kolik času navíc tím každý den úplně ztratím), kolik mě to bude stát, jaký prostředek mám zvolit atd.? Stává se z toho naprosto klíčová otázka volby zaměstnání.

Lze se shodnout na tom, že i v minimalistickém pojetí státu, je jednou ze základních funkcí a činností státu zajistit kvalitní dopravní obslužnost občanům. U nás v tom spatřuji ten největší dluh a největší nedostatek, věc, z níž by se měla hodně rychle stát naprostá priorita.

Jaký je současný stav? Osobně dojíždím po silnice/dálnici Praha-KV, kterou bych trochu využil k popisu. Vždycky jsem tu trasu považoval za tu klidnější a relativně bezproblémovou. Oproti vedlejší chomutovské a kladenské sedmičce či čemukoliv na Praze-východ pohoda. V posledních měsících však i zde se každé ráno auta štosují již dobrých pár kilometrů před okruhem, stačí v tom nebezpečném brzdění jeden ťukanec a kolony samozřejmě rostou a čas v nich plyne.

Narůstá stres z časového presu a nestíhání, lidi jezdí o to hůř, situace se ještě zhoršuje a pořád takhle dokola. Snad ani nepočítám, že opravdu jen málokdy projedete nějakou delší trasu na jeden zátah bez nepochopitelných dvouměsíčních oprav svodidel nebo každoročního malování čar.

Už když jsem byl hodně malý, říkalo se, že již za pár let bude dálnice až do Varů. Současnost? 90 km chybí. Posun skoro nula. Úplně to spalo, teď snad se aspoň trošku něco děje. Ale když slyším ty informace, že se staví maximálně desítky km dálnic ročně, a ještě tónem "to je přece hodně super", tak optimista nejsem.

To je problém těhle věcí. Když se na tom začne pracovat, je to běh na 15-20 let, proto tam ta akčnost musí být daleko větší. Za ty ceny, za ty neuvěřitelné kšefty pro stavební firmy, musí přijít daleko lepší a větší výkony. Je nepochopitelné, že se ještě stále nepracuje přes noc. Takové zakázky a firma z nich není schopna (čti nechce) zaplatit dvě-tři směny místo jedné. To by byla první věc, kterou bych paušálně dával do požadavků na tyto zakázky - zajistit a zaplatit 24 hodinový provoz. Ať to stojí, ale ať to je vidět. Rozumím, že to už je taková lobby, že o nějakých příznivějších cenách se asi reálně hovořit nedá.

A dál? V tom městě musíte logicky zaparkovat. V centru modré zóny (tady neřeším, že se rozdá 2000 karet na 1000 míst). Krnáčová klidně povídá, jak jsou a staví se záchytná parkoviště. Na Praze-západ máte jediné na Zličíně - cca 200 míst, každé ráno tam však přijede 5, možná 10 tisíc aut. Totální arogance. Pak Vám řekne, jezděte hromadnou dopravou. Není problém. Nedělá mi radost trávit život v kolonách aut, to vážně ne. Ta mimoměstská není úplně špatná. Ale musíte v tom napjatém harmonogramu počítat vždy s časem navíc. Busy jsou nepohodlné, ale operativnější. Vlaky pohodlné, ale poměr cena/výkon nejstrašnější firmy na světě - ČD - není odpovídající a hlavně chybí spoje, chybí rychlovlaky.

Obchodní centra, sklady a fabriky, které v ideální čas za naprosto směšné částky proti dnešním ziskům získaly pozemky právě na místech, která by dnes byla na parkoviště vhodná, se dnes smějí a v určitých případech zavřou pro tyto účely svá parkoviště a zpoplatní je. Tenhle můj nápad bude na první pohled hodně socialistický, ale právě naopak. Pokud stát nebo ÚSC prodává takové pozemky, musí myslet dál a jinak, ze své pozice do smluv dávat doložky typu - dostaneš lepší cenu/jiné úlevy, ale vytvoříš tady za tu mega podnikatelskou příležitost 1000 parkovacích míst/lepší silnici (tobě sem jezdí kamiony, ty máš zájem, aby to tady jezdilo).

Myslím, že to je možné řešení v této věci. Zkostnatělý (a další přívlastky) stát není schopen tohle dělat, jak si doba žádá. Musí se na tom podílet soukromý sektor, který v tom má své nezpochybnitelné zájmy. Tomu ten stát může pak klidně různě vrátit. Chybí tam vlastně to nevhodné přerozdělování, kde se vždy něco ztratí, všechno trvá atp. Takže to vlastně je koncept naopak velmi liberální a pravicový.